starý hřbitov

Židovské hřbitovy

nový hřbitov
Židovské hřbitovy

Pro někoho jsou židovské hřbitovy místem plným romantiky, mystiky a tajemství, pro jiné jsou to místa posledního odpočinku významných osobností – rabínů, spisovatelů. Židovská obec v Praze zpřístupňuje pro veřejnost dva své nejvýznamnější hřbitovy – Starý židovský hřbitov na Žižkově a Nový židovský hřbitov na Žižkově. Obě tyto památky jsou přístupné celoročně zdarma a na obou se nachází cenné památky sepulchárního charakteru. Nový židovský hřbitov je zároveň jediným pražským hřbitovem, který Židovská obec v Praze využívá k pohřbívání i v současnosti.

Starý hřbitov na Žižkově

otevírací doba

duben–říjen
neděle–čtvrtek 10:00–16:00
pátek 10:00–14:00

listopad–březen
neděle–čtvrtek 10:00–16:00

sobota a židovské svátky
zavřeno

 

kontakt

Fibichova 2a
Praha 3

ukázat na mapě
ceník vstupného

Vstup volný

o hřbitovu

Starý židovský hřbitov na Žižkově tzv. první židovský hřbitov na Olšanech byl založen v roce 1680 jako morové pohřebiště pražské židovské obce. Pohřbívalo se zde i v době další morové epidemie ve druhém desetiletí 18. století a pravidelně pak od r. 1787 do r. 1890, kdy vešel v platnost zákaz pohřbívání uvnitř města. Hřbitov je významnou umělecko-historickou památkou. Bylo zde pohřbeno na 40 000 osob, mezi nimi řada významných rabínů a učenců. Nejnavštěvovanější je hrob pražského vrchního rabína Ezechiela Landaua, známého též pod jménem Noda bi-Jehuda (1713-1793), jehož náhrobek byl v roce 1993 (v souvislosti s výročím úmrtí) spolu s dalšími náhrobními kameny příslušníků rodiny kompletně restaurován. Jsou zde pohřbení i další význačné židovské osobnosti a představitelé osvícenství a novodobé židovské inteligence, jako např. Landauův žák, člen rabínského kolegia Eleazar Fleckeles (1754-1826), lékař Jonas Jeiteles (1735-1806), jeho syn Baruch Jeiteles (1762-1813) nebo historik David Podiebrad (1803-1882). Mohutné reprezentativní náhrobky označují hroby prvních židovských podnikatelů – Joachima Poppera (1721-1795), příslušníků rodin Jerusalemů, Pribramů a Dormitzerů.

více

Z uměleckého hlediska lze na hřbitově sledovat vývoj od barokně tvarovaných náhrobků přes reprezentativní náhrobky empirové a náhrobní kameny zdobené v duchu historizujících slohů až po běžné tvary druhé poloviny 19. století. Původní pozemek hřbitova se rozkládal na mnohem větší rozloze než je dnes přístupná a otevřená část s náhrobky.  Na počátku 60. let byl z větší části zrušen a přeměněn v park, dnešní Mahlerovy sady.  Ve druhé polovině 80. let 20. století byl hřbitov v souvislosti s výstavbou tzv. Žižkovského vysílače komunistickým režimem zdevastován, velká část hřbitova byla vybagrována, další náhrobky byly povaleny a rozbity a zbytek hřbitova byl zasypán a přeměněn v park. Zachovanou část židovského hřbitova ve Fibichově ulici, která je památkově chráněna, převzalo v roce 1999 do své správy Židovské muzeum v Praze. Po nezbytných stavebních úpravách a základních restaurátorských pracích byl hřbitov v září 2001 zpřístupněn veřejnosti.  Samotné restaurování náhrobních kamenů však pokračovalo i nadále, takže do konce roku 2013 se podařilo restaurovat 164 náhrobky a 4 tumby v celkových nákladech 4 mil. Kč. V současnosti je hřbitov ve správě Židovské obce v Praze.

Nový hřbitov na Žižkově

otevírací doba

neděle–čtvrtek
duben–říjen 9:00–17:00
listopad–březen 9:00–16:00

pátek
9:00–14:00

sobota a židovské svátky
zavřeno

kontakt

Izraelská 1
Praha 3

ukázat na mapě
ceník vstupného

Vstup volný

Nový židovský hřbitov byl založen v roce 1890 (5650), když dosloužil Starý židovský hřbitov v dnešní Fibichově ulici, a patří mezi chráněné památkové objekty. V současné době je v Praze jediným židovským hřbitovem, kde se stále konají pohřby zesnulých židovského vyznání. Od roku 2005 disponuje novou databází, v níž můžeme vyhledat pohřbené v jednotlivých hrobech a zároveň vytisknout podrobný orientační plánek umístění hrobů. Hřbitov byl proponován pro cca 100 000 hrobů, tedy asi na jedno století. Hřbitov se rozkládá na ploše více jak 10 ha s tím, že v současné době je na hřbitově pohřbeno přibližně 25 000 zesnulých. Svou rozlohou je více než 10 x větší než Starý židovský hřbitov na Josefově. Obřadní síň s důstojnou modlitebnou, dům očisty pro pohřební obřady, budovy správní a pomocné i ochranná zeď kolem hřbitova byly zbudovány v tehdejším vládnoucím stavební slohu – v novorenesanci. Obřadní síň navrhl architekt Bedřich Münzberger. Hřbitov byl od počátku řádně rozdělen na hřbitovní pole, která byla postupně zaplňována hroby, takže procházka hřbitovem je i přehledem jednotlivých po sobě jdoucích slohů hrobek a památníků mrtvých: od novogotiky přes novorenesanci, pražskou a vídeňskou secesi, přes klasicismus, purismus a konstruktivismus až k současnosti. Na hřbitově se pohřbívá dodnes. Mnohé umělecky hodnotné náhrobky jsou díly předních českých sochařů a architektů – Jana Kotěry, Josefa Zasche, Josefa Fanty, Čeňka Vosmíka aj. Ve středu hřbitova u hlavní aleje je pole věnované pracovníkům židovských náboženských obcí a dalším významným činitelům, při vstupu do hřbitova je místo pro čestné hroby významných rabínů, jakými jsou např. dr. Nathan Ehrenfeld nebo dr. Gustav Sicher. U vchodu do hřbitova je také památník lodi Patria, památník zaniklé dolnokralovické obce ve tvaru obyčejného balvanu a Památník obětí 1. světové války z r. 1926 ve tvaru obdélného kvádru vsazeného do dvou obdélníkových podstavců. Podél východní hřbitovní zdi jsou nákladné rodinné hrobky, např. významných podnikatelských rodin Petschků a Waldesů. Waldesovská hrobka je zdobena dvěma reliéfními bustami – posledním dílem Josefa Václava Myslbeka. Nejvíce pozornosti poutají dva objekty: jednak v roce 1985 zřízený Památník československých židů, obětí holocaustu a odboje: soustava vydutých elips, v jehož středu září Davidova hvězda. Autory jsou sochař Zdeněk Vodička a architekt Vladimír Stehlík. K dalším nejvyhledávanějším místům patří hrob spisovatele Franze Kafky a jeho rodičů (číslo náhrobku 21 – 14 – 21) ve tvaru šestibokého krystalu s daty pohřbených na čelní stěně. Jeho autorem je architekt L. Ehrmann. Naproti ve zdi má pamětní desku Kafkův přítel a významný propagátor jeho díla Max Brod, který je pohřben v Izraeli. Odpočívá zde také např. spisovatel Ota Pavel, v urnovém háji např. básník Jiří Orten. Hřbitov má zvláštní povolení provozovat urnový háj, přestože židovská tradice zakazuje kremace mrtvých. Této možnosti využívají zejména smíšená manželství. Provoz celého hřbitova, včetně údržby, je hrazen jednak z rozpočtu ŽOP, ale také díky dotacím jiných organizací. Je zde pochován spisovatel Franz Kafka.

kalendář akcí

kalendář akcí
16/6
nový hřbitov
Komentovaná prohlídka Nového židovského hřbitova

Nový židovský hřbitov v Praze v Izraelské ulici je jediným pražským hřbitovem, který je využíván Židovskou obcí v Praze k pohřbívání. Vedle toho je i významnou architektonicko-historickou památkou. V letošním roce jsme pro veřejnost připravili několik komentovaných prohlídek této ojedinělé památky.

více

Pokud se k nám na komentované prohlídce přidáte, pak se vydáte po stopách známých i neznámých osobností, které na tomto hřbitově nalezly svůj poslední odpočinek, seznámíte se s pohřebními rituály, které židovský pohřeb provází a objevíte s námi náhrobky a hrobky, jejichž autory jsou významní architekti a umělci minulosti i současnosti.


Předprodej vstupenek na komentovanou prohlídku bude spuštěn v neděli 2. června.

15:00
100,- Kč (děti do 10 let zdarma)
zobrazit všechny události